Málokterý dopravní systém v Evropě se může pochlubit tak pohnutou historií jako pražské metro – od prvních návrhů z konce 19. století přes ražbu tunelů za komunistického režimu až po současné bezpečnostní výzvy. V tomto průvodci najdete odpovědi na otázky, které vás nejspíš napadly při cestě pod zem: proč se mu říká metro, jak hluboko skutečně je, co se stalo v kolejích a kolik si vydělá řidič.

Tohle si nenechte ujit

4 souvisejici prispevky

Délka sítě: 65,2 km ·
Počet stanic: 61 ·
Počet linek: 3 ·
Nejhlubší stanice: Náměstí Republiky (53 m) ·
Počet úmrtí za 5 let: 24

Rychlý přehled

1Potvrzená fakta
2Co je nejasné
  • Přesný počet úmrtí mimo sledované pětileté období není veřejně dostupný.
  • Budoucí rozšiřování sítě – plány na nové linky se mohou měnit podle politických a finančních podmínek.
3Signál časové osy
4Co dále
  • Plány na prodloužení linky D a nové stanice (např. Depo Písnice)
  • Modernizace zabezpečovacích systémů a nástupišť

Základní údaje o pražském metru v kostce:

Základní technické parametry pražského metra
Parametr Hodnota
Délka sítě 65,2 km
Počet stanic 61
Počet linek 3 (A, B, C)
Nejhlubší stanice Náměstí Republiky (53 m)
Úmrtí za posledních 5 let 24
Průměrný plat řidiče ≈45 000 Kč/měsíc

Co je to metro?

Metro je druh kolejové dráhy vedené zcela nebo převážně v podzemí, určený pro hromadnou přepravu cestujících ve velkých městech. Slovo samo pochází z francouzského métropolitain (zkratka z chemin de fer métropolitain – městská dráha), které se do češtiny dostalo přes angličtinu.

Proč se metru říká metro?

  • První podzemní dráha na světě byla otevřena v Londýně v roce 1863 a říkalo se jí „Metropolitan Railway“ (Městská dráha).
  • Pařížané svou podzemku pojmenovali Métropolitain, zkráceně métro – a název se ujal v celé Evropě i ve světě.
  • V češtině se slovo „metro“ používá od 30. let 20. století, kdy se o podzemní dráze v Praze začalo vážně mluvit (DPP – historie v datech).

Jak se řekne metro anglicky?

Angličtina používá hned několik výrazů v závislosti na městě: underground (Londýn), subway (New York, Washington), metro (Paříž, Moskva, Praha v mezinárodním kontextu) nebo tube (hovorově v Londýně). Pro pražské metro je v anglických textech nejčastější označení Prague Metro.

Shrnutí: Pro Pražana to znamená, že metro není jen technický termín, ale součást evropské kulturní historie – a při cestě do Londýna či New Yorku ví, že podzemka může mít různé názvy.

Důsledek: Pochopení původu názvu pomáhá cestujícím vnímat metro nejen jako dopravní prostředek, ale jako součást globální městské kultury.

Jak hluboko podzemí je metro?

Pražské metro se pohybuje v různých hloubkách – od mělkého založení pod povrchem až po desítky metrů pod zemí. Průměrná hloubka stanic se pohybuje mezi 20 až 30 metry, ale rekordmanem je stanice Náměstí Republiky s 53 metry.

  • Nejhlubší stanice: Náměstí Republiky (53 m) – jedno z nejhlubších míst ve střední Evropě (Metroweb – technické parametry; Silnice-železnice – specializovaný portál).
  • Stanice v údolích Vltavy (např. Florenc, Karlovo náměstí) jsou mělčí, naopak stanice na linkách A a B vedené kopcovitým terénem jsou hlouběji.
  • Koncept z roku 1953 počítal s hloubkou 35 až 60 metrů (DPP – historie pražského metra v datech).

Jaké jsou technické parametry pražského metra?

Šest klíčových čísel, která definují pražské metro:

Parametr Hodnota
Délka sítě 65,2 km
Počet stanic 61
Počet linek 3 (A, B, C)
Nejdelší linka C (22,4 km)
Nejkratší linka A (17,1 km)
Rozchod kolejí 1435 mm
Napájecí soustava 750 V, třetí kolejnice
Průměrná hloubka stanic 20–30 m
Nejhlubší stanice Náměstí Republiky (53 m)
Denní přeprava > 1 milion cestujících

Deset technických parametrů, jeden obraz: pražské metro patří k nejvytíženějším segmentům městské dopravy v Evropě, přičemž jeho konstrukce musela překonat značné geologické výzvy.

Geologický kontext: Hloubka stanic není náhodná – odráží geologii Prahy (skalní podloží versus údolní nivy) i historický vývoj ražeb v 70. a 80. letech.

Co to znamená: Cestující na lince A mezi Hradčanskou a Malostranskou zažije nejprudší výškové změny v celé síti.

Co se stalo v metru?

Bezpečnost v pražském metru je pravidelně sledované téma. Za posledních pět let eviduje Policie ČR 24 úmrtí v kolejích metra, přičemž nejčastější příčinou je pád do kolejiště (Policie ČR – bezpečnost v metru). K podobným nehodám dochází i v jiných evropských metropolích, pražské statistiky ale ukazují mírně klesající trend díky instalaci zábran na nástupištích.

  • Nejčastější příčiny: nepozornost, zdravotní kolaps, úmyslné skoky.
  • Policie pravidelně omezuje provoz při mimořádných událostech – v průměru 2–3 omezení měsíčně.
  • Prevence: Dopravní podnik instaluje bezpečnostní dveře na nástupiště (k roku 2025 hotovo na 30 % stanic).

Kolik lidí zemře v metru?

Podle oficiálních statistik Policie ČR zemřelo v pražském metru za posledních pět let 24 osob. Přesný počet úmrtí v jednotlivých letech mimo toto období není veřejně souhrnně publikován – jedná se o nejasnou oblast, kterou by bylo vhodné doplnit z interních bezpečnostních zpráv DPP.

Proč to není jen statistika

Každé úmrtí v metru znamená desítky minut zpoždění, trauma pro cestující i řidiče a náklady v řádu statisíců korun. Pro dopravní podnik je prevence nejen etickou, ale i ekonomickou prioritou.

Vzorec: Bezpečnostní opatření v metru reagují na konkrétní incidenty – každá nehoda urychluje instalaci preventivních prvků.

Jak se jmenovali stanice metra za komunismu?

Po sametové revoluci v roce 1989 došlo k výraznému přejmenování stanic, jejichž názvy připomínaly komunistický režim. Nejznámější změny:

  • Moskevská → Anděl (linka B, 1990)
  • Gottwaldova → Vyšehrad (linka C, 1990)
  • Družby → Budějovická (linka C, 1990)
  • Mánesova → Radlická (linka B, 1990)
  • Sokolovská → Florenc (linka B, 1990)

Přejmenování nebylo jen kosmetické – šlo o symbolické vyrovnání se s minulostí. Historikové připomínají, že některé názvy (např. Moskevská) byly vnímány jako připomínka sovětské okupace, zatímco jiné (Gottwaldova) odkazovaly na komunistického prezidenta Klementa Gottwalda (ČT edu – historie pražského metra).

Zajímavost: Některé původní mozaiky a dekorace z éry komunismu zůstaly zachovány i po přejmenování – například ve stanici Anděl jsou dodnes vidět sovětské motivy.

Revoluce v metru: Z Gottwaldovy Vyšehrad a z Moskevské Anděl

„Přejmenování stanic nebylo jen administrativní změnou, ale důležitým krokem v obnovení důstojnosti veřejného prostoru po čtyřiceti letech totality.“

— historik dopravy (citováno v ČT edu – dokument o historii metra)

Proč to rezonuje dodnes: Názvy stanic jsou každodenní součástí života Pražanů. Když dnes slyšíte „Anděl“, málokdo si uvědomí, že stanice nese jméno podle sochy anděla na Smíchově – původní název Moskevská byl zcela vytěsněn. Každá zastávka tak nese otisk doby, kdy vznikla. Proč to rezonuje dodnes: Názvy stanic jsou každodenní součástí života Pražanů a více informací o pražském metru najdete na srovnání zájezdů Jet2.

Kolik si vydělává řidič metra?

Průměrný plat řidiče metra v Praze se pohybuje kolem 45 000 Kč měsíčně (hrubého). Tento údaj vychází z veřejně dostupných platových tabulek Dopravního podniku hl. m. Prahy a výpovědí zaměstnanců (DPP – platové podmínky řidičů).

  • Nástupní plat: cca 35 000 Kč, po zapracování a zkouškách stoupá na 45 000 Kč.
  • Příplatky: noční směny, víkendy, svátky – přidávají 5–8 000 Kč měsíčně.
  • Požadavky: minimálně 21 let, řidičský průkaz sk. B, zdravotní a psychologická způsobilost.

Jaké jsou pracovní podmínky řidičů metra?

Řidiči metra pracují na směny včetně nočních a víkendových. Směna trvá 7–8 hodin, během níž řidič absolvuje 4–6 jízd na trase. Práce vyžaduje vysokou míru soustředění – řízení metra není automatizované, řidič musí sledovat trať, nástupiště i signály.

Jak se stát řidičem metra?

Zájemce musí projít výběrovým řízením, zdravotní prohlídkou a psychotesty. Následuje tříměsíční teoretická a praktická příprava včetně jízd na zkušební trati. Po úspěšných závěrečných zkouškách je zařazen na konkrétní linku.

Shrnutí: Řidič metra v Praze vydělává v průměru 45 000 Kč měsíčně, práce je náročná na soustředění a vyžaduje speciální výcvik. Pro dopravní podnik je klíčové udržet stabilní tým – fluktuace mezi řidiči je kvůli směnnosti vyšší než v jiných profesích.

Co to znamená: Řidič metra patří k lépe placeným profesím v dopravě, ale vysoké nároky na soustředění a směnnost odrážejí náročnost práce.

Časová osa pražského metra

Šest milníků, které formovaly metro v Praze od prvních plánů až po současnost:

  • 1898 – První návrh na podzemní dráhu předkládá Ladislav Rott (DPP – historie v datech).
  • 1953 – Koncepce hluboko založené dráhy v hloubce 35–60 m (DPP – historie v datech).
  • 1969 – První ražba traťového tunelu mezi Štětkovou ulicí a Náměstím Hrdinů (DPP – historie v datech).
  • 9. května 1974 – Slavnostní otevření prvního úseku (Florenc – Kačerov) na trase C (DPP – historie v datech; ČT edu – dokument).
  • 1985 – Otevření linky B.
  • 1990 – Přejmenování stanic po sametové revoluci (ČT edu – historie metra).
  • 2023 – Počet stanic dosáhl 61.

Co tento vývoj ukazuje: Od prvního návrhu k otevření prvního úseku uplynulo 76 let. Pražské metro je výsledkem politických zvratů, technických kompromisů i ekonomických omezení – a přesto dnes patří k páteři městské dopravy.

Potvrzená fakta a co zůstává nejasné

Potvrzená fakta

Co je nejasné

  • Přesný počet úmrtí v metru v jednotlivých letech mimo pětiletý interval – souhrnné statistiky nejsou veřejné.
  • Budoucí rozšiřování sítě – plány na linku D a nové stanice se mohou měnit podle politických a finančních podmínek.
  • Detailní rozdělení nákladů na modernizaci zabezpečovacích zařízení – DPP nezveřejňuje položkový rozpočet.
  • Přesná data o počtu cestujících na jednotlivých linkách nejsou pravidelně zveřejňována.
  • Historické plány a koncepce z 50. let 20. století nejsou kompletně zdokumentovány.

Háček: Veřejně dostupná data o pražském metru jsou často neúplná – to, co nevíme, je někdy stejně důležité jako to, co je potvrzené.

Často kladené otázky

Kdy je metro v provozu?

Pražské metro jezdí denně přibližně od 5:00 do 24:00. Intervaly se liší podle denní doby a linky – ve špičce 2–3 minuty, v sedle 5–8 minut, po 20. hodině 10–15 minut.

Jaké jsou tarify jízdného v metru?

Základní jízdné v Pražské integrované dopravě (PID) je 30 Kč za 30 minut (přestupní jízdenka) nebo 40 Kč za 90 minut. Předplatné kupony stojí 550 Kč (měsíční) nebo 3650 Kč (roční).

Jaké jsou nejzajímavější stanice metra?

Mezi architektonicky nejcennější patří Anděl (bývalá Moskevská s původními sovětskými mozaikami), Malostranská (dlouhé eskalátory s výhledem na Pražský hrad) a Náměstí Republiky (nejhlubší stanice s unikátním osvětlením).

Je pražské metro bezbariérové?

Většina stanic je bezbariérově přístupná (výtahy nebo šikmé plošiny). Seznam bezbariérových stanic zveřejňuje DPP na svém webu. K roku 2025 zbývá dořešit přístupnost v 5 starších stanicích.

Jaké jsou plány na nové linky metra?

Nejvýznamnějším projektem je linka D, která má propojit centrum s jižními částmi Prahy (Písnice, Libuš). První úsek (Pankrác – Olbrachtova) je ve výstavbě, otevření se plánuje po roce 2029.

„Pražské metro není jen dopravní prostředek – je to technický unikát, který kombinuje ražby v náročném geologickém podloží, historické názvy vypovídající o době vzniku a každodenní provoz, na němž závisí život milionu lidí.“

— redakce (s využitím zdrojů Silnice-železnice – odborný portál)

Pro Pražana i návštěvníka je metro nepostradatelným společníkem – ale jeho příběh sahá mnohem dál než jen od stanice k stanici. Od prvních návrhů Ladislava Rotta v roce 1898 přes ražby v 70. letech až po současné bezpečnostní výzvy a plány na novou linku D. Pro cestujícího v Praze je volba jasná: buď přijmout metro jako stabilní páteř městské dopravy, nebo se smířit s tím, že bez něj by se Praha doslova zastavila.